13. května 2021 se naší malé obci Owsiszcze nevyhnula povodeň. Byla způsobena silnou bouřkou s rychlým nástupem. Český hydrometeorologický ústav před tímto jevem vydal výstrahu, avšak nečekali jsme, že vody bude tolik.

Povodeň trvala neskutečně dlouho, avšak ne tak dlouho, jako například v letech 1997 nebo 2002. Samotná povodeň přišla kolem 5. hodiny odpoledne, chvíli poté, kdy jsem odjel z domova na návštěvu. Vzhledem k tomu, že předchozí den rovněž dosti pršelo, z tohoto jevu jsem měl strach. Měl jsem tedy v plánu, že pokud začne výrazněji pršet, ihned se z návštěvy vrátím domů.

Kolem půl 6 večer jsem v Bohuslavicích, kde jsem byl na návštěvě, zpozoroval, že intenzita deště je již velmi vysoká, takže jsem se rozhodl svého přítele odvézt domů z místa, kde jsme trávili čas, a následně jsem měl v plánu se vydat domů. Intenzita deště byla tak silná, že se mi podařilo pouze přítele odvézt domů, ale vyjet z obce se mi už nepodařilo. U výjezdu z obce se totiž nachází místní potok, jehož hladina v době kulminace byla cca 50 cm nad povrchem silnice, která přes něj vede. Když jsem se odhodlal tento dravý proud přejet autem, neuspěl jsem. Motor auta začal ztrácet otáčky, a já jsem se ze strachu, že auto utopím, rozhodl vycouvat a schovat se na nějakém bezpečném místě v Bohuslavicích. Couvání bylo doprovázeno zvukem, který zněl podobně jako šnorchlování pod vodou. Posléze mi došlo, že jej vydával výfuk při kontaktu s hladinou vody. Průjezd Bohuslavicemi byl třeba konat velmi opatrně. Výšku hladiny vody na pozemní komunikaci nebylo možné dost dobře rozpoznat. Na chvíli jsem se rozhodl pro zaparkování auta u místního obchodu se smíšeným zbožím. Čekal jsem tam zhruba 20 minut, ale hladina vody nechtěla klesat. Během čekání mi volala matka, že se mám vrátit domů. protože se v obci mého bydliště už povodeň přiblížila k našemu domu. Bohužel, musel jsem jí sdělit, že není možné, abych přijel, protože se z Bohuslavic přes rozbouřený „potok“ nejde dostat.

Hlavní pozemní komunikace v Bohuslavicích, parkoviště u místního obchodu se smíšeným zbožím

Po 20minutovém čekání jsem se rozhodl v obci přemístit. Nebylo mi vůbec jasné, jestli náhodou hladina vody ještě nestoupne a já bych tím pádem byl na místě uvězněn, nedejbože ještě s utopeným autem. Měl jsem štěstí. V dohledové vzdálenosti z tohoto místa byla cesta, která vedla do kopce. Na tomto kopci měla sídlo jedna místní firma a díky Bohu, bylo u ní velké parkoviště. Byl jsem tedy vysvobozen ze svárů vody a v bezpečí. Na tomto místě jsem čekal do sedmé hodiny večerní, tj. přes hodinu. Průběžně jsem chodil z auta kontrolovat stav hladiny vody na pozemní komunikaci, přes kterou několikrát projížděli hasiči. V průběhu kontroly mě zastavil řidič auta, který zrovna rovněž vyjížděl cestu k hornímu parkovišti. „Prosím vás, můžu tady zaparkovat? Mám celý zatopený dům, musím auto nechat tady a domů dojít pěšky.“ Odpověděl jsem mu, že určitě, že sice nejsem majitelem tohoto pozemku ani firmy, ale také tady mám zaparkované auto. Zpětně doufám, že škody v jeho domě nebyly příliš velké.

Parkoviště u místní firmy Canis

Během čekání jsem byl strašně nervózní. Myslel jsem na to, jak to asi doma vypadá, nebo jestli bude možné se dostat domů přes obce, kterými musím projet.

Přesně v 7 hodin večer povodeň v obci Bohuslavice ustala. Tak rychle, jako přišla, tak rychle odešla. S oddychem jsem se vydal domů. V obcích, kterými jsem projížděl, už byla hladina vody dávno pod úrovní vozovky, takže bylo možné bezpečně projet k obci Owsiszcze. Na hranicích mě ovšem zastavili místní hasiči, kteří tam přijeli na vlečce posazení za traktorem. „Nejeďte tam pane, tam je povodeň!“ na mě zakřičel jeden z hasičů v polštině. Odvětil jsem mu, že tam bydlím, následně mě poznal a pokynul mi, ať dělám, jak myslím. Vydal jsem se dál autem dolů do obce, k našemu domu. Po přiblížení jsem pochopil, proč mi hasiči řekli, ať tam nejezdím. Hladina vody nad pozemní komunikací dosahovala cca 40 centimetrů. Otočil jsem s autem a nechal jsem ho u hraničního přechodu. K mému domů jsem se vydal pěšky. Dopředu jsem si do auta intuitivně přichystal náhradní boty, které bych mohl využít v případě povodní. Udělal jsem dobře. Před místem, kde začínala hladina vody, jsem se zastavil. Dost dlouho jsem váhal, zda se přes tu uměle vytvořenou řeku mám vydat k domovu.

Povodeň v obci Owsiszcze, 13. května 2021

Nakonec jsem se tedy rozhodl k domu vydat. Ten můj je zrovna ten žlutý vlevo, za plechovou garáží, takže jsem to neměl až tak daleko. Na záběrech ovšem můžete vidět, že zrovna náš pozemek byl povodní zasažen nejvíce. Postupoval jsem pomalu. Proud vody byl velmi silný. Všechna voda se chtěla dostat k příkopu, který lze rovněž vidět na záběrech. Cesta rovně nebyla příliš snadná, ale odpor šel lehce překonat. Horší bylo, když jsem změnil směr chůze a otočil jsem se o 90 ° vlevo. Proud vody se pokoušel mé nohy strhnout, bylo tedy třeba ještě více zpomalit postup proudící vodou a dělat malé kroky. Cesta se nakonec zdařila. Když jsem se dostal na náš pozemek, zachytil jsem ještě jedno video. Proud vody prošel celým naším pozemkem, tj. předzahrádkou, dvorkem a zahradou.

Povodeň v obci Owsiszcze, 13. května 2021, náš pozemek

Na pozemku nešlo aktuálně nic udělat. Hasiči s pytlema s pískem se stále neobjevili, takže jediné, co bylo možné udělat, bylo vydat se domů přes vchod v 1. patře. Oba přízemní vchody stačil otec zabezpečit pytlema s pískem, které měl přichystané doma. Bylo zhruba 8 hodin večer.

Po příchodu domů byl úkol jasný. Vytírat vodu, která se i přes zabezpečené vchody dostávala do domu. Vytřít bláto a vodu z místností se nám podařilo velmi rychle, ale vzhledem k tomu, že povodeň nechtěla ustat, zbývalo nám dlouhé hodiny vytírání stálé pomalu přitékající vody. Střídavě jsme vytírali vodu u každého z vchodů. Naštěstí nepřitékala tak rychle, takže si člověk mohl vždycky na chvíli oddychnout. Kolem deváté hodiny večerní se před domem objevili hasiči. Poskytli nám pytle s pískem, které umístili společně s mým otcem před náš plot. Následně i nabídli, zda nepotřebujeme vysoušeče vzduchu, nebo odčerpávání sklepů. Naštěstí, nic z toho jsme nepotřebovali.

Kolem 10 hodiny večer konečně přišlo vysvobození. Voda konečně opadla, takže jsme mohli upustit od vytírání vody ze vchodů. V noci jsme ještě sledovali, zda se nevyskytnou další srážky, ale naštěstí ne.

Na rozdíl od Bohuslavic, kde povodeň trvala hodinu a půl, v naši obci trvala nepřetržitě 5 hodin. Starosta obce následně odůvodnil dlouhou dobu povodně protržením protipovodňové hráze ve vzdálenější části obce.

V domě vše dobře dopadlo. Vše se nám podařilo vytřít a uklidit. Větší spoušť už ale byla venku. Posuďte sami z fotek v galerii.

Úklid po povodni trval zhruba týden. Bylo potřeba jednak uklidit bahno z chodníků, ze dvorku, z části silnice a jednak také z našeho druhého domku, který používáme jako úschovnu pro nářadí. V tomto domku byl metr vody.

Na závěr vám ještě zveřejním fotky z povodní ze zbytku obce a také z obce Píšť.

Z protipovodňové hráze, kterou lze vidět na snímcích v galerii, bylo následně odvezeno 800 tun bahna, které do ní nateklo z přilehlých polí.

V průběhu následujících dní po povodni každého občana, který byl povodněmi zasažen, přišly navštívit pracovnice z obecního úřadu. Pracovnice přišly zhodnotit stav poškození majetku, jednak materiální škody v domě a jednak také vizuální zasažení pozemku povodní. Každý z obce zasažený povodní dostal štědrou částku na opravy.