Úvaha na téma, které je aktuální. Psáno jako zkušební slohová práce před maturitní zkouškou na střední škole.

Čím více se technologický pokrok posouvá dopředu, tím méně času zbývá dětem a mládeži na aktivní sportování. V extrémních případech mají některé děti aktivní pohyb pouze v rámci tělesné výchovy ve škole. Dokázala by další hodina tělocviku zvýšit zájem mládeže o sport?

Prostým pohledem obyčejného občana by se mohla zdát každá hodina pohybu navíc prospěšná. Přece jen, v čem by mohla dětem ublížit. Pár kotrmelců či dalších třicet minut florbalu nemusí znít vůbec špatně. Děti milující tělocvik, nebo děti, které se aktivně věnují sportu i mimo školu by jistě nemuseli proti tomuto nařízení nic namítat, ale na druhou stranu by tento paragraf zákona mohl zvednout úrazovost až o několik procent, což opravdu není žádoucí.

Pokud by přece jen toto nařízení prošlo schválením, stálo by za to se zamyslet nad tím, jestli by se zavedení další hodiny tělocviku mělo opravdu týkat všech typů škol. Některé umělecky či vědomostně zaměřené školy by totiž takové změny nemusely pozitivně vítat.

Tak, či onak, dětem milujícím tělocvik neublížíte, ale dokáže jedna hodina tělocviku týdně zvýšit zájem o sportování u ostatních žáků?